Atlantida
vznik: 2007
text: Vojtěch Valda
hudba: Šimon Prokop
Vzdálená jak slunce v lednu
zabloudilá v nedohlednu
hledaná už nejmíň stokrát
stále vlhká a tak mokrá
pouze z pověstí už známe
tajuplné a neznámé
podvodní království klidu
pustou a ztracenou Atlantidu
S každým okamžikem ztrácí
trochu ze své staré krásy
s každou chvílí její sláva
jak omítka opadává
jsou hodiny, dny a věky
kdy se slily moře a řeky
a společně s pýchou lidu
potopily Atlantidu
.....
Každému kdo zamyslí se, v Atlantidě zrcadlí se
jak v opuštěné ptačí kleci, možná paralela věci
vzdálená a trochu sporá, průhledná jak pramen v horách
čistá jako víno mešní, paralela k zemi dnešní
|